Březen 2013

Svobodné národy Středozemě - kostým

14. března 2013 v 20:16
Na straně svobodných národů Středozemě se potkají hned dvě rasy, které v této bitvě spolu nejspíš naposledy stály skutečně bok po boku, na dlouhá staletí. Elfové a trpaslíci.

ELFOVÉ

V této bitvě se setkáme se všemi druhy elfů a proto kostýmy mohou být rozmanité.
Vznešení elfové nosili zářivé zbroje, byli kompletně oděni v plátech a jako zbraně jim sloužili meče všech velikostí - obouruční, jednoruční i jendeapůl ruční a používali štíty. Výjimkou nebyla ani elfí kopí, přičemž nejslavnější bylo kopí Aeglos hrdiny GIl Galada. Odívali se do zlaté barvy, ale častá byla také modrá a stříbrná.
Oproti tomu ŠEdí elfové byli zejména lid lesů a tak se odívali do zelené, hnědé a šedé, zbroje měli především kožené a jejich nejčastějí výzbrojí byly luky a ne krátké jednoruční meče a štíty.



TRPASLÍCI

Trpaslíci jsou nevysocí a zarostlí. Zkracovat larpaře netřeba, ale vousy jsou samým základem trpasličího kostýmu, čím delší, tím lepší - protože na znamení hanby či porážky si trpaslíci své vousy zkracovali.
Barvy nosili trpaslíci nejčastěji přírodní, blízké kameni - šedé, hnědé, červené, černé. Protože jsou silní a robustní, nosí zbroje, kroužkové i plátové a jejich zbraněmi jsou palcáty, kladiva, ale výjimkou nejsou ani meče a štíty.


Trpaslíkovi vlevo přebývají lennonky, ty ke kostýmu nepatří:)

ZNAK

Znakem svobodných národů Středozemě je osmicípá hvězda Fëanorova rodu, barvou je zelená.



Svobodné národy Středozemě - Hrdinové

14. března 2013 v 20:02
ELROND PŮLELF
vrchní velitel vojsk


Elrond se narodil roku 525 Prvního Věku jako potomek dvou půlelfů - Eärendila a Elwing, čímž pokračuje v rodové linii nejslavnějšího smíšeného páru všech dob Berana a Lúthien. Jeho bratrem byl Elros.
Na konci Prvního věku si bratři mohli vybrat, zda se stanou lidmi či elfy. Elrond si zvolil nekončící život elfa, zato Elros se stal smrtelným králem lidí na ostrově Númenor, kde vlávl několik set let a díky jeho smíšené krvi se Númenorejci dožívali tak vysokého věku.
Elrond většinu Druhého věku prožil v Lindonu, zemi na samém západě Středozemě, kde sloužil ve službách Gil Galada, Velekrále Noldor. Později se díky četným bitvám stal velitelem části jeho armády a nakonec se v polovině Druhého věku usídlil v údolí na řece Bruinen, které nazval Imladris. Po válce se Sauronem obdržel od Gil Galada nejmocnější ze Tří elfských prstenů Vilyu, prsten vzduchu, která pak po zbytek jeho života pomáhala střežit Imladris.
Když se na konci Druhého věku koflikt se Sauronem opět rozhořel a bylo stvořeno Poslední spojenectví elfů a lidí, svěřil mu Gil Galad velení svých armád.

EREINION GIL GALAD
hrdina

Gil-Galad, to byl elfů král,
harfeník o něm smutně hrál:
poslední svobodnou měl zem
za Horami a před Mořem.
 
Meč dlouhý, kopí břitké měl,
zář přilby zdáli´s uviděl;
nesčetné hvězdy ve svém třpytu
se zrcadlily v jeho štítu.
 
Dávno ho do dáli kůň nes
a nikdo neví, kde dlí dnes;
do tmy zapadla hvězda jeho:
do tmy Mordoru stínového.

S Gil Galadovým původem je to ošemetné, protože podle staršího zdroje byl synem Fingona a vnukem Fingolfin, což byl zase syn Finwëho, prvního velekrále Noldor. Existují ale novější poznámky páně Tolkiena, které říkají, že byl synem Orodretha, což byl synovec Findroda Felagunda.
Ať tak či tak, přežil pád Nargothgrondu, elfího království z dob prvního věku a prchl na ostrov Balar za svým příbuzným Círdanem. Po pádu Gondolinu se stal Velekrálem Noldor a založil království Mithlond, Šedé přístavy. Tam se stáhla většina elfů ze západu Středozemě a jeho říše sahala až k Mlžným horám. Později pomohl Elendilovi vybudovat na severu říši Arnor a společně s ním vyrazil do války v Posledním spojenectví elfů a lidí. V našem příběhu je ale poize hrdinou a velení přejímá jeho podřízený Elrond Půlelf.